Proč mám rád okrádání velkých společností

Kapitola Why I love shoplifting from big corporations (T is for Theft) z knihy Days of war Nights of love. Strana 235

Nic se nevyrovná tomu pocitu povznesené nálady z toho, že břímě bylo pozvednuto a rozpaky se rozutekly, a přesně tohle cítím, když odcházím ze supermarketu s jejich výrobkem v mé kapse. Ve světě, kde již všechno patří někomu jinému, a kde se ode mě očekává, že rozprodám svůj život v práci, abych vydělal peníze na zaplacení toho mála, co potřebuji k přežití, kde jsem obklopen silami mimo moji kontrolu nebo pochopení, které se viditelně nezajímají o mé potřeby nebo spokojenost. Je to způsob, jak urvat alespoň malý kousek světa pro sebe – způsob, jak ovlivnit svět, který tak moc ovlivňuje mě. Je to naprosto jiný pocit než ten, který mám, když si něco kupuji. Když za něco platím, dělám obchod. Nabízím peníze, které jsem koupil svou námahou, svým časem a svojí tvořivostí, za výrobek nebo službu, které by se mnou ta určitá korporace za žádných jiných okolností nesdílela.

V tomto smyslu máme vztahy založené na násilí: sjednáváme výměnu, ne podle našeho respektu nebo zájmu o toho druhého, ale podle nátlaku, který na něj můžeme vyvinout. Supermarkety vědí, že mi mohou účtovat 20,- za chleba, protože budu hladovět, když si jej od nich nekoupím, ale taky moc dobře vědí, že po mě nemohou chtít korun čtyřicet, protože bych šel někam jinam. Takže jsou naše vzájemné vztahy spíše o nevyslovených hrozbách, než o lásce, a já jsem přinucen vzdát se něčeho mého, abych získal něco od nich. Když si ty věci beru zadarmo, situace se mění. Už nevyjednávám s anonymními, nelidskými bytostmi, které nemají zájem o mé blaho, místo toho si beru to, co potřebuji, bez toho, aniž bych se něčeho vzdával. Už necítím, že jsem nucen ke směně a stejně tak se necítím, jako bych neměl kontrolu nad svým životem, jak mi jej diktuje okolní svět. Ani se nemusím starat o to, jestli se potěšení z knížky, kterou jsem si koupil, vyrovná těm dvěma hodinám námahy, které jsem musel vynaložit, abych byl schopný si ji pořídit. V tomto a v dalších tisíci případech mě shoplifting dělá svobodným a zplnomocněným. Prozkoumejme co může shoplifting nabídnout jako alternativní způsob života.

Ten kdo krade, získává svoji odměnu podstoupením rizika, a ne tím, že za ni vymění kus svého života. Život pro něj není něco, co musí být rozprodáno za sto nebo dvě sta korun, výměnou za hodinu přežití. Je to něco, co je přímo jeho, protože si to bere pro sebe, protože na to má nárok. V naprostém kontrastu s konzumentem dodržujícím zákon, jsou prostředky, kterými získává zboží stejně tak vzrušující, jako to zboží samotné. A tyto prostředky jsou také, v mnoha případech, více chválihodné. Shoplifting je odmítnutím tržní ekonomiky. Je to popření toho, že si lidé zaslouží jíst, žít a umírat na tom základě, jak efektivně jsou schopni směňovat jejich námahu a kapitál s ostatními. Je to popření toho, že peněžní hodnota může byt připsána čemukoliv, popření toho, že kousek výborné čokolády, kterou máš v puse, má hodnotu právě 30ti korun, nebo toho, že hodina něčího života může být opravdu o sto korun hodnotnější, než hodina života někoho jiného. Je to odmítnutí přijmout kapitalistický systém, ve kterém pracující musejí zpátky odkoupit produkty jejich vlastní práce. Zisk z toho umožňuje vlastníkům kapitálu držet se a fungovat. Shoplifting říká NE všem nežádoucím vlastnostem, které charakterizují moderní korporace. Je to vyjádření nespokojenosti s nízkými platy a s nedostatkem podpory, kterými vykořisťující společnosti nutí jejich zaměstnance trpět ve jménu vlastních zisků. Je to odmítnutí platit za nekvalitní zboží, které bylo vyrobeno tak, aby se brzy rozbilo nebo obnosilo a zákazník byl nucen nakupovat další a další. Je to odmítnutí financovat poškozování životního prostředí, které spousta společností nemilosrdně páchá na cestě za vysokou produkcí a stavbou nových obchodů, odmítnutí podporovat společnosti, které jednají tak, aby přiváděli místní obchodníky na mizinu, odmítnutí přijmout zabíjení zvířat v masokombinátech a mlékárnách a vykořisťování přistěhovaleckých pracovníků zaměstnaných v ovocno-zeleninovém průmyslu. Shoplifting je prohlášením proti odcizení moderního konzumenta. „Jestliže nejsme schopni najít a koupit si žádné jiné výrobky, než ty, které byly vyrobeny tisíce mil od nás a o kterých nevíme nic bližšího.“ Tak říkáme: „Odmítáme za tyto platit“. Ten, kdo si bere věci zadarmo, útočí na cynickou mysl-ovládající taktiku moderních reklam. Dnešní reklamy, billboardy a taky propagační podlahy – uspořádání a vystavení výrobků jsou navrhovány psychology, za účelem zmanipulování potencionálních zákazníků ke koupi. Společnosti uskutečňují rozsáhlé reklamní kampaně, aby vnutily potřebu koupě do mysli každého člověka a dokonce dělají ze svých výrobků symboly společenského postavení, které lidé z určitých společenských vrstev musí vlastnit, aby si získali úctu a respekt ostatních. Tváří v tvář tomuto druhu manipulace, má zákony dodržující konzument dvě možnosti: buď přijít s penězi a koupit si tyto výrobky promrháním svého vlastního života v práci nebo odejít bez nich a pravděpodobně vzbudit všeobecný posměch a stejně tak pocit osobní úzkosti. Shoplifter si vytváří svou vlastní, třetí možnost: bere si výrobky po kterých touží bez placení, takže společnosti musí platit za všechny svoje propagační a mysl-ovládající taktiky. Shoplifting je ten nejefektivnější protest proti bezohledným způsobům moderních korporací, protože není pouze teoretický – je praktický, zahrnuje činy. Slovní protesty mohou být vzneseny proti nezodpovědným obchodním praktikám bez toho, aniž by měly nějaký důležitý efekt, ale shoplifting ničí tyto společnosti zevnitř a stejně tak, v ten samý čas (ale skrytě), demonstruje nespokojenost. Je to lepší než bojkotování, protože to společnosti nejen nezvyšuje zisk, ale navíc je to stojí peníze. Také to znamená, že shoplifter je pořád schopný získat věci, které může potřebovat k přežití. A v této době, kdy je spousta velkých společností vzájemně propojených (řetězové hypermarkety například) a spousta nadnárodních společností je zapletena do pokoutných aktivit, shoplifting je všeobecným protestem: je to odmítnutí podporovat ekonomiku jako celek, takže si shoplifter může být jistý tím, že ani koruna z jeho peněz nikdy neskončí v rukou žádné velké společnosti, kterou odsuzuje. A navíc pro ně nebude muset tolik pracovat. Ale co lidé v těchto společnostech? Co bude s nimi? V první řadě jsou korporace odlišné od soukromých podnikatelů v tom, že existují jako finanční celky oddělené od jejich vlastníků. Takže shoplifter okrádá nelidský objekt, a ne přímo kapsu nějakého člověka. Pracující nejsou placeni v závislosti na zisku společnosti, ale vyplácí se jim vždy co nejmenší, předem stanovená mzda. Takže shoplifter snížením zisku společnosti nepoškodí samotné pracující. Akcionáři, kteří jsou vždy daleko bohatší než průměrný shoplifter/zloděj, jsou právě ti, kteří to něco málo ztratí, když společnost vykáže významné ztráty. Ale realisticky, jakkoliv vysoká vlna shopliftingu nemůže být natolik intenzivní, aby přivedla některého z těchto zámožných jednotlivců, skutečně těžících ze zisků těchto společností, k chudobě. A kromě toho, novodobé společnosti mají peníze uložené speciálně na pokrytí ztrát způsobených krádežemi, protože je předvídají. To souhlasí – tyto společnosti si jsou vědomi toho, že je zde mnoho lidí nespokojených s nimi a s jejich kapitalistickou ekonomikou, a jsou jimi bez výčitek okrádány. V tomhle smyslu, ti co okrádají velké korporace, jen hrají svou roli ve společnosti, jako třeba ten nejmocnější manažer společnosti. Více závažnější je to, že tyto společnosti jsou natolik cynické, že provádějí jejich obchody jako kdyby se nic nedělo, i když si jsou vědomi toho, že spousta jejich zákazníků (i zaměstnanců) je připravena je okrást o cokoliv, o co mohou. Jestliže jsou ochotní pokračovat v jejich obchodování tímto způsobem, i když si jsou vědomi kolik lidí si tím odcizí, tak nemohou být překvapeni, že lidé budou pokračovat v jejich okrádání.

Shoplifting je něco víc než jen způsob, jak se zachránit v této zabijácké konkurenci volného trhu, a něco víc, než jen protest proti společenské nespravedlnosti. Je to zároveň jiný druh pohledu na svět a na život samotný. Shoplifter si vystačí s prostředím, které bylo dobyto kapitalismem a průmyslem, kde už není přirozený svět, ze kterého by bylo možno získávat suroviny, a kde se už vše stalo osobním majetkem, aniž by přijal nesmyslný způsob života, který to s sebou přináší. Bere život do svých vlastních rukou tím, že používá starodávnou metodu, pomocí které řeší problém přežití v moderní společnosti: městský lov a sběr. Tímto způsobem je schopný žít skoro jako jeho vzdálený předchůdce před tím, než byl svět zotročen technologií, imperialismem a nerozumnými nároky „volného“ trhu. A může nalézt stejné výzvy a odměny v této práci, odměny které jsou pro nás ostatní už dávno ztraceny. Pro něj je svět stejně nebezpečný a napínavý jako byl pro pravěké lidi: každý den se dostává do nových situací, vyrovnává se s novými riziky, žije podle svých schopností v neustále se měnícím prostředí. Pro konzumenta, který se drží všech zákonů je pravděpodobné, že každý den v práci je podobný tomu poslednímu a vzrušující napětí je v jeho životě postrádáno stejně bolestně, jako jeho smysl a cíl…

Shoplifting je upřednostňování okamžitých, tělesných potřeb (jako je hlad…) nad abstraktní „etikou“ a jinými umělými výtvory, z nichž je většina stejně jen zbytkem z umírajícího křesťanství. Shoplifting odebírá hmotným statkům (a celkově trhu) mýtickou sílu, kterou zdánlivě mají nad našimi životy. Statky získané silou, se ukazují takovými, jakými ve skutečnosti jsou: pouhými zdroji, které byly drženy silou těchto nadnárodních společností na úkor všech ostatních. Shoplifting nás navrací zpět do fyzického světa, kde jsou věci skutečné, kde nejsou dány ničím jiným než jejich fyzikálními vlastnostmi (váha, chuť, snadnost jejich získání) a nejsou dány „nadpozemskými“ vlastnostmi jako je třeba „tržní hodnota“ nebo „ziskový rozdíl“. Nutí nás to znova brát na sebe rizika a zakoušet život z první ruky. Možná shoplifting samotný nebude schopný svrhnout průmyslovou společnost nebo kapitalistický systém… ale zatím je to jeden z nejlepších způsobů protestu a sebe-posílení a také jeden z nejvíce praktických…

Shoplifteři celého světa, spojte se!

zobrazeno 2002x | poslední úprava 27.12.2008