Kultura

Další kapitolka z knihy Days of War Nights of Love, tentokráte zaměřená na kulturní problematiku. Krátký a příjemný text, který v knize najdete na straně 84.

K jako Kultura

„Kultura? Eh!!! To je zboží, které máme kupovat ze všeho nejvíc a které nás nutí si myslet, že pak  potřebujeme všechno to ostatní.“ – Marilyn Monroe, z jejího dopisu na rozloučenou

„Když slyším slovo kultura, sahám pro peněženku.“ – Ayn Rand vysvětluje, jak začala šplhat po společenském žebříčku

Kulturu vykrádat, neprodávat!

Problematika kultury byla poprvé popsána před osmdesáti lety v dadaistickém časopise Ikarus měl pravdu:

Kultura:

a) obvyklá přesvědčení, společenské formy a materiální znaky rasové, náboženské nebo sociální skupiny,

b) skupina sdílených názorů, hodnot, cílů a praktik, které charakterizují danou  skupinu.

„Po přečtení výše uvedené definice už je snad jasné, že kultura, ať už jakákoliv, je ze své podstaty zavádějící a problematická. Kdo se chce přizpůsobovat a nutit ostatní, aby se  přizpůsobili předem daným přesvědčením a hodnotám „rasových, náboženských a sociálních skupin“?“

O co šlo autorovi citovaného článku? Šlo mu o kritiku způsobů, jakým tradice formují naše životy.  Jakákoliv „kultura“ je tvořena zvyky, vzorci chování a ustálenými formami komunikace, předávaných od jednoho člověka k druhému. Jinými slovy, samotná kultura je složena z předepsaných omezení v oblasti chování, komunikace a dokonce i myšlení. Tyto věci mohou být někdy užitečné, (např. když obsahují informace pro splnění nějakého praktického úkonu jako je třeba vaření), ale také nás mohou nebezpečně omezovat. Kultura může být neškodná jako tradiční italská kuchyně, ale zároveň odporná jako sexismus a rasismus, které jsou nedílnou součástí mnoha kultur. Z této definice jasně vyplývá, jak může být kultura nepřítelem lidského štěstí.

Nicméně kultura je vlastně vždy nebezpečný fenoménen, tedy nejen když učí lidi sexismu a rasismu. Ona nás totiž učí a vnucuje nám jisté hodnoty a způsoby chování, jakoby byly vhodné pro každého a každou bez výjimky - ale lidské bytosti jsou velmi rozdílné a každý člověk má tedy úplně jiné potřeby. Daná kultura může být dobrá pro některé lidi v určité fázi jejich života, ale žádná kultura není dobrá pro všechny. A protože se lidé neustále mění, není žádné záruky, že ta která kultura bude pro člověka dobrá po celý jeho/její život. A to samé platí pro subkulturu, samozřejmě.

Jistě že není možné kulturu z našich životů zcela odstranit. Ta představa je sama o sobě  směšná – ono totiž všechno co jsme, je důsledkem kultury. Bez ní bychom ani nevyvinuli jazyk ke komunikaci a nebyly bychom schopni přemýšlet o světě tak, jako to děláme nyní. Kromě toho je spousta dalších věcí (kromě jazyka a používání různých dalších nástrojů), které bychom bez existence kultury neměli: např. výtvarná hnutí, výborná jídla nebo literaturu. Řešením tedy není odstranit kulturu, ale dávat si na ni a na tradice z ní vzešlé dobrý pozor. Nikdy je neberme jako dané a neměnné, ale spíše si z nich vybírejme to, co je pro nás v dané chvíli dobré (a zbytek můžeme v klidu vypustit či zcela ignorovat). Není také od věci mít stále na mysli, jak jsou naše chování, naše názory a postoje ovlivňovány kulturou či kulturami kolem nás. Možná Ti více vyhovuje pohodový a romantický přístup k životu, který je typický pro španělskou kulturu, ale jejich přístup k ženám shledáváš špatný. Nebo možná oceňuješ vášnivou hudbu a sociální kritiku punkového hnutí, ale styl tancování a oblečení Ti nevyhovuje. Vezmi si to, co Tobě vyhovuje, a zbytek klidně vynech! Jak řekl Robin Hood: „Supermarket nápadů je jako každý jiný supermarket - vhodný pouze k vyrabování.“

Dnes, kdy západní státy díky své ekonomické převaze válcují ostatní kultury a nahrazují ji svojí vlastní, existuje mnoho skupin, které se tomuto jevu zuřivě brání. Požadují svobodu ponechání si „své vlastní“ kultury a bojují za ni. Tímto ale bojují za právo být ovládáni svými tradicemi a zvyky - neměli by radši bojovat za právo NEbýt ovládáni žádnými tradicemi a zvyky...?! Co takhle raději nalézat své vlastní způsoby života a myšlení uzpůsobené podle svých potřeb a podle toho, po čem toužíme - brát si z jakékoliv kultury pouze ty zvyky a názory, které jsou pro nás vhodné či alespoň přijatelné. Kultura má potenciál hrát v našich životech pozitivní, velmi užitečnou roli, ale nejdříve musíme uniknout z jejich pout, do kterých jsme se dostali svou přezíravostí a slepým přijímáním jejích omezení.

zobrazeno 2590x | poslední úprava 27.12.2008