Spíše osobní a odlehčený report z demonstrace, která se odehrála před řeckou ambasádou v Praze ve středu 11. prosince 2008.
...aneb osobní patetické štěknutí do českého anarchistického vakua, ale snad aspoň bez politické demagogie, elitářství a nadmíry nepřátelství.
11. prosince proběhla velmi poklidná a svojí účastí také velmi malá solidární demonstrace před řeckou ambasádou na Praze 6. Důvodů bylo hned několik a kdo by potřeboval vodítko, tak ať si zkusí počíst třeba zde, zde, nebo zde.
IDZL jádro dorazilo kvůli pracovním a školním povinnostem s decentním zpožděním. Též nás zdržela příprava transparentu, který jsme udělali ve stylu D.I.Y. ve velice krátkém čase chvíli před demonstrací. (!!!)
Byli jsme proto docela překvapení, že šlo už z dálky vidět hlouček lidí, ačkoliv se celá akce konala v 7 hodin večer, kdy byla už úplná tma. Když jsme se ale přiblížili, tak naše prvotní „nadšení“ z milého překvapení ustalo, protože se na místě vyskytovali spíše ti z druhé strany barikády. Lidí, kteří přišli vyjádřit solidaritu s řeckými aktivisty a aktivistkami postiženými krutými represemi a zejména pak s rodinou zavražděného mladíka, bylo na místě tak zhruba 20 až 30. Naopak policistů zběsile fotících a video záznamy pořizujících bylo minimálně 2x tolik. Nemluvě o alespoň dvou antonech a nespočtu policejních aut a zátaras okolo celé ambasády. Prostě krásná demonstrace, ale spíše falešné policejní autority a síly, než naší nasranosti a solidarity.
Jak už to bývá v Praze zvykem, demonstrace byla ušitá velmi horkou jehlou a zajisté i to se velkou mírou podepsalo na účasti. To ale určitě není hlavní důvod. Tím je zcela zjevná nevole a nezájem vůči podobným akcím s politickým podtextem. Vyjadřování mezinárodní solidarity na veřejných prostranstvích prostě u nás lidi moc „nebere“. A ani ty z anarchistického hnutí. Zajímavé také je, že na anarchistickou solidární demonstraci dojde lidí 30, kdežto na antifašistickou jich dojde 300 (viz sobotní antifa demo na Těšnově).
Na akci došlo na již zmíněný projev, ze kterého jsem neslyšel ani slovo, pak taky na decentní skandování rádoby politických hesel a spíše patetických výkřiků směrem na policajty. Kdo ví. Bylo to ale spíše směšné než cokoliv jiného a já jsem se na chvíli snad až zastyděl. Podobný pocit jsem měl i po sobotní antifa demo, když jsem pak na netu viděl fotky vylitejch alkopankáčů, kteří na akci byli samozřejmě taky. Asi bych měl být rád za každého člověka, který se podobné akce zúčastní, ale upřímně říkám, že nejsem. A lidi z AFA, kteří za organizací sobotní antifa demo stáli, mě snad chápou, když i na web demonstrace píšou, ať tam nikdo pod vlivem drog nechodí. Oni vědí proč. Ale to jen tak na okraj; vraťme se zpět k demonstraci před řeckou ambasádou.
Světe div se, podle toho co jsem zaznamenal, byl na demonstraci kromě našeho DIY „transparentu“ ještě minimálně jeden další a k vidění bylo také několik vlajek v klasických barvách. Ono to vlastně možná celkově nebylo zase tak zlé, na to jak rychle byla celá akce zorganizovaná a jak hnusné bylo počasí. Lidi přišli, vlajky byly, transparenty taky, skandování bylo, nějaký ten proslov taky zazněl, dokonce se pietně zapalovaly svíčky. Všechno velmi poklidné a spíše úsměvné a symbolické. „Prostě tak jak jsme zvyklí, tak jak to má být!“ Eh...
I přes ten ironický tón jsem ale rád, že jsem se akce účastnil. Přišel jsem ve skupině tří lidí, ačkoliv jsem počítal s tím, že budeme minimálně čtyři. Jeden soudruh se na nás totiž vysral, aniž by nám dal včas vědět, ačkoliv jsme byli domluveni předem a pak jsme na něj čekali. Asi až o půl osmé jsem od něj byl informován, že nepřijde a omlouval se. Přitom jsme byli domluveni na sraz na čtvrt na 7 s tím, že akce začínala v 7 večer. (!!!) Ehm. Tohle podlě mě krásně ilustruje obecnou atmosféru napříč celým neexistujícím anarchistickým hnutím u nás. Nebo je to málo? Dobře, tak tedy druhý příklad: O celé akci jsem se dozvěděl od jiného kamaráda esemeskou. Okamžitě jsem tedy hodil info na náš web a napsal asi 50ti lidem „zvací“ SMS se všemi potřebnými informacemi. Zavolal jsem kolegům, domluvili jsme schůzku a tvorbu transparentu, no a v neposlední řadě jsme na akci také vyrazili. (Prosím zkuste tohle všecko brát jako strohé konstatování spíš než cokoliv jiného.) No a vedle toho stojí to, že člověk, který mě o celé akci informoval rozesíláním zjevně hromadné SMS jako první, se tam samozřejmě vůbec neukázal. Když jsem se ptal na důvod, žádnou odpověď jsem nedostal. (!!!) Ta si ke mně našla cestu až když jsem byl doma a to ještě z druhé ruky. Dotyčné osobě se prý nechtělo, protože to bylo daleko a že bylo hnusné počasí. Jestli první příklad byl ilustrativní málo, tak tenhle druhý podle mě situaci v českém hnutí vystihuje kompletně.
Domácí pohodlí a teploučko se prostě v souboji s politickým aktivismem, nebo s vyjádřením mezinárodní solidarty chcete-li, nemůže v žádném případě rovnat. A jestli nešlo o lennost a pohodlí, tak by se určitě našlo přinejmenším 1000 dalších výmluv. Z těch cca 50ti mnou přes SMS oslovených lidí nepřišel pokud vím nikdo (!!!) a jen asi tři lidi odepsali, že nemůžou.
Z Prahy a vůbec z ČR holt asi nikdy do světa nepoletí reporty o militantních útocích na ambasády a o jejich obsazování. U nás pro tohle prostě a zřejmě není vůle, veškerá bojovná kultura je pryč. Propásli jsme šanci na moment překvapení a kolegové a kolegyně z ostatních evropských metropolí nás předběhli, na což PČR reagovala posílením ochrany možných problémových míst. Demonstrace byla taky vlastně ryze reakcionářská. Praha by přece nemohla chybět ve výčtu měst, které se nějakým spůsobem zapojily do solidárních prostestů!
Nedávné demo za Cibulku bylo sice mnohem lepší, je ale nutné si uvědomit, že šlo o hodně odlišnou akci. Jednak byla déle plánovaná a také lépe organizovaná a zejména předmět protestu byl jiný. Ono se nám totiž sáhlo na Cibulku a hlavně taky na Miladu a to se nemá a nesmí! Milada i Cibulka jsou v Praze, Milada je navíc poslední fungující squat u nás, kromě toho jsou lidi z Milady moc fajn a většinou je osobně známe. A to je úplně něco jiného ve srovnání s vyjadřováním podpory lidem, které jsme nikdy neviděli a ani asi neuvidíme. Na druhém konci Evropy fízlové zastřelili mladýho kluka – no to je toho - stačí o tom sáhodlouze psát na všech možných webech. V Praze chtějí zavřít Miladu – všechny nezávislé servery okamžitě zvou na demo, na které se pak ukáže minimálně 100 lidí. (Není ale i tohle číslo uboze nízké? A je 300 lidí na sobotní antifa demo úspěch?)
Vím, ničemu z výše napsaného se nemůžeme divit a vlastně je to hodně stará písnička. Zůstat s unavenýma nohama z práce doma v teple u telky a vykoupit si svědomí posláním několika info esemesek je prostě dost. Ale ona i naše/moje aktivní účast neznamená o moc víc. Možná vlastně jen to svědomí je utěšenější. Celkový výsledný efekt by byl asi stejný, kdyby se před tou ambasádou nakonec neobjevil nikdo. A to je stav, ke kterému pozvolna ale jistě směřujeme, obávám se.
A mě to sere. Nejsem kdo ví jak akční militant, ale tahle letargická apatie je i na mě moc. Navíc stále po všech těch (asi deseti) letech v hnutí vidím a cítím důležitost i tak na první pohled irelevantních akcí, jako byla právě ta středeční. Lidi z IdeozloČinu se budou vždycky snažit na podobných akcích být, pakliže to bude jen trochu v jejich silách. A jestli někdy někdo z vás tu sílu jít na nějakou takovou akci necítí, tak nám třeba písněte a společně určitě něco vymyslíme!
P.S.: Ptáte se kolik z vášnivých anarchistů a anarchistek na sebe navzájem plivajících v diskuzi na blogu Jana Hanuše bylo na akci? Otázka by měla spíš znít, jestli tam někdo z nich vůbec byl. No, ačkoliv jsem tam byl, tak tu odpověď neznám a osobně si myslím, že tam asi nebyl nikdo z nich. Teplo domova a pohodlné křeslo u počíteče opět vítězí...
P.P.S.: To, že se tento report objevil na webu IDZL a že ho napsal člověk aktivně působící v kolektivu IDZL
1. bylo a je zcela zjevné a to hned z několika důvodů :)
2. neznamená, že všichni lidi z IDZL jsou odvaření z každého slova, nebo že s reportem v jeho celosti úplně souhlasí. Jsem prostě a sprostě zneužil té možnosti a hodil to sem. Tečka :)
P.P.P.S.: Den před zde popisovanou akcí proběhlo ještě jedno solidární setkání - více zde.
[19.6.] Peregrine / Seeds in barren f..
[16.2.] Konečně nějaké novinky
[06.1.] VEG1 a osobní odběry v Praze
[07.10.] Události z předcházejících tý..